Rostiny

Je to fuška - málo času, hodně práce do školy, ale zvládnuto. Další rostlinky do časopisu. Už pracuji na dalších a ty si hezky promakám, žádné šup sem, šup tam, ale hezky pořádně.

Zítra máme ve škole tři hodiny (matika, dějiny, angličtina) a já jsem ještě na další tři hodiny kresby. Těším se, budu kreslit bystu (plánuju si nakreslit všechny co tam mají, páč se mi líbí a dost mě to láká).

Jinak jsem už byla dvakrát na veřerní figuře a strašně mě to baví - hlavně kresba na formát cca A0, to je paráda..

---

A teď něco málo z dneška, taková malá příhoda, která mi ale rozveselila den.

Z vlaku: Sedím, skicuji pána přes uličku a snažím se být nenápadná. Ještě chvíli před tím, než jej dokresím si přisedne jeden starší dlouhovlasý střapatý (asi bubeník) a kouká, co to kreslím. Po dokreslení pána hledám další oběť. Vyvoleným se stává pan bubeník. Snažila jsem se kreslit nenápadně, ale jaksi se to nepovedlo. Naštěstí se na mě jen usmál a podotknul, že můžu kreslit dál. Kreslím. Kreslím. - Jaksi jsem stratila pojem o čase a ejhle Háj. Rychle podpis, datum, poslední čárky - vytrhla jsem stránku a dala ji ochotnému modelovi, který mi zase věnoval milý úsměv - tak to zahřeje u srdce. Pobrala jsem všecko nevšecko do rukou, u toho jsem se stihla bouchnout o strop a tak trochu polít nedopitým kafem. Musel to být poněkud zajímavý pohled vzhledem k tomu, že jsem se své hlouposti začala smát. Naštěstí mi model pomohl podat popadané věci a já se s úsměvem od ucha k uchu a poděkováním vyřítila z vlaku a smála se po celou dobu cesty domů.

Harry Gregson Williams - Only the Beginning of the Adventure